Bolest při odsávání: co pomáhá?

V prvních týdnech po porodu jsou bradavky citlivější než kdy dřív a odsávačka je pro ně něco úplně nového. Neobvyklé tahání při přisátí nebo lehká bolestivost v prvních dnech zažívá mnoho maminek, ať kojí, nebo odsávají. U některých je navíc dost znatelný i spouštěcí reflex mléka: jako mravenčení nebo náhlý pocit plnosti, který může krátce i bolet.

U kojení je dobře prozkoumané, jak dlouho tahle počáteční fáze trvá. Přehled Cochrane ukázal, že bolest bradavek byla u většiny žen asi 7 až 10 dní po porodu už jen mírná — bez ohledu na to, čím se léčila. Pro výlučné odsávání taková čísla nemáme. Jasnou hranici ale stanovuje Academy of Breastfeeding Medicine, mezinárodní odborná společnost lékařů pro medicínu kojení: bolest, která trvá déle než dva týdny, se považuje za přetrvávající a je potřeba důkladně hledat příčinu.

Nemusíš ale čekat celé dva týdny. Zbystři, když …

• to bolí po celou dobu odsávání, a ne jen v prvních chvílích,

• je bolest den ode dne silnější místo slabší,

• je bradavka po odsávání bílá, fialová nebo zřetelně oteklá,

• praská, krvácí nebo má modřinu,

• se každého dalšího odsávání už předem děsíš.

Bolest není jen nepříjemná. Může také brzdit mléko: stres a bolest tlumí hormon oxytocin, který spouští reflex uvolnění mléka. Když tedy odsáváš se zatnutými zuby, svému tělu to spíš ztěžuješ.

A pokud si říkáš, jestli nejsi jen přecitlivělá: v jednom průzkumu z USA uvedlo necelých 15 procent z 1 844 matek poranění způsobené odsávačkou. Nejsi v tom sama. A někdy stačí opravdu malé změny nástavce a tahu, aby se to výrazně zlepšilo.

Prsní nástavec, někdy také trychtýř nebo prsní štít, je část, která sedí na prsu. Do jeho úzkého tunelu se při každém tahu vtahuje bradavka a zase se uvolňuje, tah za tahem, po celou dobu odsávání. Když tunel nesedí, dře nebo tlačí přesně tam, kde je tvoje kůže nejcitlivější.

Často se prostě použije nástavec, který byl v balení. Jenže nástavce existují v mnoha velikostech, a to z dobrého důvodu: bradavky jsou velmi rozdílné. Dokonce i levá a pravá strana mohou mít jinou velikost a ta se během období kojení může měnit. Nástavec, který seděl před šesti týdny, může být dnes moc úzký nebo naopak příliš široký.

Příliš úzký je nástavec, když …

• se bradavka tře o stěnu tunelu, místo aby se volně pohybovala tam a zpět,

• se u její báze tvoří bledý prstenec nebo se zbarvuje do fialova,

• je po odsávání odřená, s puchýřky nebo prasklinami,

• i přes odsávání vytéká jen málo mléka.

Příliš široký je, když …

• se do tunelu vtahuje hodně tmavého dvorce,

• to táhne nebo bolí u báze bradavky,

• dole vytéká mléko nebo nástavec netěsní,

• jsou bradavka i dvorec po odsávání oteklé nebo zůstává červený, odřený kroužek.

Špatně padnoucí nástavec není jen otázka pohodlí. Academy of Breastfeeding Medicine řadí nesprávnou velikost nástavce, příliš silný tah i příliš dlouhé odsávání mezi důvody, proč může odsávačka poranit bradavku a prsní tkáň. A popraskané bradavky se mohou zanítit.

Neexistuje vědecky potvrzený vzorec pro dokonale padnoucí nástavec. Existuje ale dobrý způsob, jak získat výchozí velikost, a pak rozhodne zkouška přímo na prsu. Potřebuješ pravítko s milimetrovou stupnicí nebo krejčovský metr. Někteří výrobci nabízejí i měřicí šablony k vytištění.

1. 1

   Vyber správný okamžik: Neměř hned po odsávání nebo kojení, tehdy je bradavka natažená a často lehce oteklá. Před měřením ji krátce a jemně promni mezi dvěma prsty, aby se vzpřímila.

2. 2

   Měř jen bradavku: Tmavý dvorec kolem se do měření nepočítá.

3. 3

   Měř v nejširším místě: Obvykle je to báze, tedy místo, kde bradavka vystupuje z dvorce. Přilož pravítko napříč a odečti průměr v milimetrech.

4. 4

   Změř obě strany: Zapiš si obě hodnoty. Levá a pravá mohou být různě velké.

5. 5

   Urči výchozí velikost: Běžné pravidlo říká: průměr u báze plus 2 až 4 milimetry. Někteří odborníci místo toho měří špičku bradavky a volí stejnou velikost nebo o 1 až 2 milimetry větší, jak doporučuje například australská kojicí organizace. Obojí je ale jen výchozí bod. V malé studii z roku 2025 odsávaly maminky s menšími, individuálně přizpůsobenými nástavci pohodlněji a v průměru dokonce o něco více mléka než s obvyklou velikostí. Pokud jsi mezi dvěma velikostmi, vyzkoušej obě.

6. 6

   Vyzkoušej ho na odsávačce: Nástavec nasaď doprostřed a začni na nejslabším tahu. Podívej se skrz průhledný tunel: bradavka je uprostřed, s každým tahem se volně pohybuje dopředu a dozadu a nikde nedrhne. Dvorec zůstává z větší části venku.

7. 7

   Po odsávání zkontroluj výsledek: Když bradavka vypadá stejně jako předtím — není zbarvená, není výrazně oteklá a nemá praskliny — velikost sedí.

8. 8

   Přeměř znovu: nejpozději ve chvíli, kdy se bolest vrátí. Bradavky se během kojení mění a tvůj nástavec se může měnit s nimi.

Nástavce v jiných velikostech jsou pro většinu odsávaček dostupné jako příslušenství, například v lékárně nebo ve zdravotnických potřebách. Pokud máš odsávačku půjčenou, zeptej se tam na jiné velikosti a nech si poradit i s nastavením.

Mnoho žen zvyšuje tah s představou: větší síla, víc mléka. To platí jen do určitého bodu. V jedné australské studii odsávaly maminky se svým „nejvyšším příjemným“ tahem, tedy na nejsilnějším stupni, který jim ještě byl příjemný. Mléko tak teklo rychleji a odsály ho víc než při slabším nastavení. Silnější tah, než je ti příjemný, už ale nepomáhá: příliš vysoký tah patří mezi typické příčiny poraněných bradavek a bolest navíc brzdí spouštěcí reflex mléka.

Jak najít svůj správný stupeň:

1. 1

   Každé odsávání začni na nejslabším tahu. Když to hned nastavíš naplno, může to bolet a poranit bradavku.

2. 2

   Počkej, až začne téct mléko. Může to trvat minutu nebo dvě.

3. 3

   Pak přidávej stupeň po stupni, dokud ti to nezačne být nepříjemné.

4. 4

   Vrať se o jeden stupeň zpátky. To je tvůj tah pro dnešek.

5. 5

   Hledej ho při každém odsávání znovu. V citlivějších dnech bude nižší — a to je v pořádku.

Dvě věci ti pomůžou vystačit si s jemnějším tahem. Za prvé: zapoj ruce. Když při odsávání jemně tlačíš plochou dlaní na prs, může vytékat víc mléka. Jemně znamená bez hnětení a bez bolesti. Za druhé: odsávej obě strany zároveň, pokud to tvoje odsávačka umí. Ve studii s 31 matkami to vyvolalo více spouštěcích reflexů než odsávání nejdřív vlevo a pak vpravo a přineslo to víc mléka, které bylo navíc o něco tučnější. Celé odsávání je také kratší.

Často se podceňuje uvolnění. Pár minut tepla předem, teplý nápoj, fotka nebo video tvého miminka, nošené body na přivonění: to všechno pomáhá tvému tělu mléko uvolnit i při menším tahu.

Většina odsávání trvá 15 až 20 minut nebo tak dlouho, dokud mléko už jen nekape. Vyplatí se pak ještě pár minut pokračovat, protože někdy přijde další spouštěcí reflex mléka. Více než 30 minut je ale podle australské kojicí organizace pro většinu žen příliš dlouho. Pokud jsi pravidelně na odsávačce 40 nebo 50 minut jen proto, abys dostala i poslední kapku, tvoje bradavky za to platí.

Důležitější než délka je pravidelnost: jak často mléko odebíráš, bývá většinou podstatnější než jak dlouho. Pokud odsáváš výhradně, bývá v prvních týdnech obvyklých 8 až 12 odsávání za 24 hodin, přes den zhruba každé dvě až tři hodiny a alespoň jedno odsávání v noci nebo brzy ráno. Pauza by v tomto období neměla být delší než asi čtyři hodiny. Na noc platí: nejdřív polož miminko na záda do spacího pytle ve vlastní postýlce, bez polštáře, deky a mantinelu, a teprve potom odsávej. Neodsávej s miminkem v náručí na gauči nebo v křesle, kde byste mohli oba usnout. Když se tvorba mléka asi po třech měsících ustálí, mnoha ženám stačí 5 až 6 odsávání, pokud množství zůstává stabilní.

Se bolestí to souvisí přímo. Dlouhé pauzy způsobí, že se prs příliš naplní, a plný prs je tvrdý, napjatý a bolí. Naopak problém dělá i příliš časté odsávání: kdo odsává navíc, aby byl prs „úplně prázdný“, tím si říká o ještě větší tvorbu mléka. Prs pak zůstává přeplněný, tkáň otéká a roste riziko městnání i zánětu.

Jednoduché pravidlo, jakmile se množství mléka ustálí nebo odsáváš navíc ke kojení: odsávej tak často a tolik, kolik by vypilo tvoje miminko. Ve fázi rozjíždění laktace to ale neplatí, zvlášť ne u nedonošeného nebo nemocného dítěte. Tam jde o to vybudovat plné denní množství, i když miminko právě dostává jen málo. Za cíl se obvykle považuje nejméně asi 500 ml za 24 hodin do konce druhého týdne, lépe kolem 750 ml. Pokud je tvoje miminko v nemocnici, zeptej se týmu, jaký cíl platí pro vás. Jestli si chceš vedle kojení vytvořit malou zásobu, hodí se ráno, protože po noci bývá prs nejplnější.

I se správně padnoucím nástavcem může kůže protestovat, zvlášť v prvních týdnech nebo když odsáváš často. Dobrá zpráva je, že bolavé bradavky se většinou zahojí, jakmile se odstraní příčina. Do té doby pomůže pár jednoduchých věcí:

• Mateřské mléko místo krému: Po odsávání rozetři po bradavce pár kapek mléka a nech je na vzduchu zaschnout. Ve studiích to pomáhalo minimálně stejně dobře jako lanolin. Výjimky: pokud bradavka po odsávání zbělá, hned ji zahřej a zakryj místo toho, abys ji nechala schnout na vzduchu. U sooru je naopak důležité udržovat sucho.

• Lanolin jen pokud ti dělá dobře: Můžeš ho nanést v tenké vrstvě. Podle přehledu Cochrane ale nepomáhá lépe než mateřské mléko nebo vůbec nic a vzácně může vyvolat kontaktní alergii. Pokud je kůže pod ním červená a svědí, nepoužívej ho.

• Nedrhnout: Bradavky si nemyj zvlášť mýdlem a nedezinfikuj je. Kůži to rozmáčí a dál dráždí. Stačí běžná sprcha.

• Udržuj je v suchu: Vlhké vložky do podprsenky hned vyměň, ideálně používej takové bez plastové vrstvy. Nenos podprsenku s kosticí a vyber si dobře padnoucí.

• Vyhýbej se dráždivým látkám: Krémy, vložky do podprsenky, prací prostředky nebo vůně mohou spustit ekzém. Když je kůže zarudlá, šupinatá, mokvá nebo svědí, mysli i na tohle.

• Odkapávače mléka používej střídmě: Silikonové zachytávače, které na prsu drží podtlakem, mohou při častém používání bradavky dál dráždit.

A co kloboučky nebo prsní misky? Kojicí klobouček je pomůcka pro přisátí k prsu; proti bolesti při odsávání nepomáhá. Při kojení od jejich používání bez dobrého důvodu odrazuje britská zdravotní služba i Academy of Breastfeeding Medicine. U prsních misek a stříbrných kloboučků, které mají chránit poraněné bradavky před třením, není jasné, zda hojení skutečně urychlují. Pokud je přesto používáš, dávej pozor, aby se pod nimi nedržela vlhkost.

Dokud jsou bradavky otevřené a poraněné, můžeš si režim upravit: sniž tah, zkontroluj velikost nástavce, odsávej kratší dobu. Pokud bolí každý tah, bývá nejšetrnější ruční odstříkávání. Při opravdu silné bolesti můžeš odsávačku na 12 až 24 hodin odložit a v té době pravidelně odstříkávat rukou, aby neklesla tvorba mléka a prs se příliš nenaplnil.

Jestli se otevřená místa ani po pár dnech nehojí, mokvají nebo se tvoří žluté krusty, nech je ukázat lékaři. Popraskané bradavky se mohou zanítit.

Tvoje ruce jsou nejšetrnější „odsávačka“, jakou máš, a fungují kdekoliv. V prvních dnech po porodu si s hustým mlezivem často poradí dokonce lépe než přístroj. Postup je takový:

1. 1

   Důkladně si umyj ruce a připrav si čistou nádobu se širokým hrdlem.

2. 2

   Prs pár minut nahřívej teplou žínkou. Potom po něm přejížděj plochou dlaní dlouhými, lehkými tahy od podpaží směrem k bradavce, bez hlubokého tlaku.

3. 3

   Jednou rukou si prs podepři zespodu. Druhou rukou vytvoř palcem a ukazovákem tvar písmene C, několik centimetrů od bradavky, těsně za tmavým dvorcem.

4. 4

   Palec a prst jemně stlač k sobě, uvolni a opakuj v klidném rytmu. Prsty zůstávají na místě a nekloužou po kůži.

5. 5

   Měj trpělivost, i když ze začátku vycházejí jen kapky. V rytmu pokračuj.

6. 6

   Když proud zeslábne, posuň prsty o kousek dál kolem prsu a začni znovu tam. Pak vystřídej stranu.

Ruční odstříkávání by nemělo bolet. Netahej za bradavku ani ji nemačkej; tlak patří víc dozadu, na okraj dvorce. Zpočátku to může být trochu neohrabané, ale po pár pokusech to většinou přijde do ruky.

Osvědčená dvojice: před odsáváním pár minut tepla, třeba teplá žínka na prsu nebo čas hned po sprše. Uvolňuje to a mnoha ženám to pomáhá, aby mléko teklo snáz. Pokud je potom prs citlivý nebo oteklý, uleví chlad od otoku i bolesti, hned po odsávání i mezi jednotlivými odsáváními: chladivý obklad nebo studená vlhká žínka, pokaždé asi na deset minut. Chladicí obklady vždy zabal do tenké látky, aby chlad nešel přímo na kůži. Tvarohový obklad nebo zelný list můžeš použít také, pokud ti to vyhovuje; účinný je u nich hlavně chlad. Ve studiích nepomáhalo zelí lépe než led.

Dvě výjimky je dobré znát:

• Horké, zarudlé a oteklé místo: Tady dej přednost chladu a teplo jen krátce, nebo vůbec. Teplo rozšiřuje cévy a může otok zhoršit. Academy of Breastfeeding Medicine při známkách zánětu výslovně doporučuje chladit, klidně i každou hodinu.

• Bílá, pálící bradavka po odsávání: To ukazuje na cévní spasmus, vazospasmus (víc níže). Tam pomáhá pravý opak: okamžitě suché teplo a vyhýbat se chladu.

Proti bolesti si můžeš vzít i lék. Ibuprofen a paracetamol se v době kojení považují za léky první volby. Do mléka přechází jen velmi málo z nich. Ibuprofen navíc působí proti zánětu a otoku. Drž se dávkování v příbalovém letáku a zeptej se v lékárně, pokud si nejsi jistá nebo bereš i jiné léky.

Najednou cítíš, že jedna část prsu napíná. Nahmatáš tvrdé, citlivé místo, kůže nad ním může být trochu teplá nebo zarudlá. Při městnání mléka zůstávají potíže omezené na prs: teplota nestoupne nad 38,4 °C a necítíš se vyloženě nemocná.

Na rozdíl od toho, co název napovídá, většinou nejde o zátku v jednom mlékovodu, kterou by bylo potřeba „vymáčknout“. Podle dnešních poznatků jsou jemné mlékovody zúžené podrážděnou a oteklou tkání. Proto se v posledních letech změnila i doporučení. Možná ještě uslyšíš: pořádně rozmasírovat, horká sprcha, odsávat co nejčastěji do prázdna. Dnes odborníci radí něco jiného:

• Pokračuj v odsávání v obvyklém rytmu. Nepřestávej náhle, tím se potíže mohou zhoršit. Ale ani neodsávej navíc nebo do poslední kapky: větší odběr znamená větší tvorbu mléka a ještě vyšší tlak v tkáni.

• Chlaď po odsávání i průběžně, klidně každou hodinu na několik minut.

• Ibuprofen proti bolesti a zánětu, pokud ho snášíš.

• Žádná silná masáž. Intenzivní hnětení nebo vymačkávání místa, zvlášť masážními pomůckami nebo elektrickým kartáčkem na zuby, poškozuje tkáň a zánět zhoršuje. V pořádku je jen velmi lehké přejíždění po kůži a jemný tlak plochou dlaní při odsávání.

• Nech prs volně dýchat. Žádná těsná podprsenka ani škrtící oblečení. Ideální je dobře padnoucí, podpůrná podprsenka.

• Klid. Lehni si a nech si podle možností pomoct s domácností i s miminkem. Není to lenost, ale součást léčby.

Při takových opatřeních zánět často ustoupí i bez další léčby. Pokud ti po 24 hodinách není lépe, mezitím je ti hůř nebo se přidá horečka, nech se vyšetřit lékařem. Bulka, kterou je možné nahmatat i po třech dnech, také patří k lékaři, aby se vyloučil absces.

Je dobré vědět, že prs při kojení bývá na pohmat často hrbolatý i bez městnání. Žlázová tkáň prostě není hladká. Hrbolky tedy automaticky neznamenají městnání mléka. Důležité je, jestli je nějaké místo tvrdé, bolestivé a zarudlé nebo se zvětšuje — a jestli bulka přetrvává. Když je pevné místo hmatné i po třech dnech, nech ho zkontrolovat lékařem, i když nebolí. Většinou stačí ultrazvuk a ten je při kojení bez problémů možný.

Předcházet tomu můžeš hlavně pravidelnými rozestupy, správně padnoucím nástavcem, přiměřeným tahem a volným oblečením. Když se ti rozhodí den, třeba kvůli práci, je lepší jedno odsávání trochu posunout než ho úplně vynechat.

Když se místo zvětšuje, je červenější a horké a ty se cítíš nemocně, mluví odborníci o mastitidě, tedy zánětu prsu. Typická je silná bolest, oteklý, zarudlý a teplý prs a příznaky podobné chřipce: malátnost, bolest hlavy a těla, zimnice a horečka nad 38,4 °C. Na tmavé kůži se zarudnutí hůř poznává. O to víc si všímej tepla, otoku a bolesti.

Když máš podezření, změř si teplotu teploměrem. V prvních týdnech po porodu se mnoho žen kvůli hormonům hodně potí a návaly horka se snadno pletou s horečkou. Naopak skutečná horečka může mít v prvních týdnech po porodu i jinou příčinu, třeba zánět dělohy, rány po císařském řezu nebo močových cest. V ordinaci proto vždy řekni, že jsi krátce po porodu.

Pokud máš horečku a cítíš se nemocně, vyhledej co nejdřív lékařskou pomoc: u svého gynekologa nebo praktického lékaře, mimo ordinační hodiny na lékařské pohotovosti. Podle nálezu můžeš dostat antibiotika. Existuje několik takových, která jsou slučitelná s kojením i odsáváním; odstavovat kvůli nim nemusíš. Ber je přesně tak dlouho, jak byla předepsaná. Když asi po 48 hodinách nepřijde zlepšení, ozvi se znovu.

Velmi důležité: tvoje mléko miminku neškodí, ani při bakteriální mastitidě. Můžeš ho dál podávat a pokračovat v odsávání v obvyklém rytmu tvému prsu pomáhá. To platí pro zdravá donošená miminka. Pokud je tvoje dítě na oddělení pro nedonošené nebo na dětském oddělení, řekni to týmu dřív, než mléko dostane — třeba když je v mléce hnis nebo bereš antibiotika. Při tvých antibiotikách může mít miminko řidší stolici nebo soor. Řekni to v pediatrické ordinaci, ale antibiotika sama nevysazuj. A mimochodem: mastitida nesouvisí se špatnou hygienou a není nakažlivá.

Vzácně se z mastitidy vyvine absces, tedy ohraničené nahromadění hnisu. Podle Academy of Breastfeeding Medicine se to týká asi 3 až 11 procent žen s akutní mastitidou. Upozornit na něj může stále tvrdší a zarudlejší místo s napjatým otokem pod ním nebo horečka, která nejdřív ustoupí a pak se vrátí. Absces je potřeba lékařsky vypustit, nejčastěji jehlou nebo malým řezem. V kojení nebo odsávání se přitom dá zpravidla pokračovat.

Sundáš nástavec a bradavka je sněhově bílá. Krátce nato začne pálit, tepavě bolet nebo píchat a často se nejdřív zbarví do modra nebo fialova a pak zčervená, jak se krev vrací zpět. To je vazospasmus: jemné cévy se křečovitě stáhnou. Typickými spouštěči jsou chlad a změny teploty, třeba hned po odsávání, když vyjdeš z teplé sprchy nebo stojíš u mrazáku v obchodě.

Častěji se to týká žen, kterým i jinak rychle studí ruce a nohy nebo mají Raynaudův syndrom. Raynaudův fenomén je rozšířený: vyskytuje se až u každé páté ženy v plodném věku. Cévní křeče může podpořit i poraněná bradavka, například kvůli příliš úzkému nástavci.

Co pomáhá:

• Bradavku hned po sundání nástavce zakryj a zahřej nasucho, třeba nahřátou látkou nebo teplou, ne horkou termoforovou lahví v obalu, kterou pevně nepřitlačuješ. Špatně prokrvená kůže se spálí snáz.

• Odsávej v teplé místnosti, drž v teple trup i nohy a chraň prs před chladem, včetně chladicích obkladů.

• Zkontroluj, jestli nástavec správně sedí. Tření a tlak bradavce dál škodí.

• Vyhni se nikotinu v jakékoliv podobě, i z e-cigarety nebo nikotinových sáčků, protože zužuje cévy. Pokud chceš přestat pomocí náplasti nebo žvýkačky, domluv to s lékařem. Nekouření navíc snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence.

Pokud to nestačí, prober to se svým gynekologem nebo praktickým lékařem. Existují léky rozšiřující cévy, které se dají použít i při kojení. Protože se vazospasmus často plete se soorem, vyplatí se ho popsat co nejpřesněji: řekni, že bradavka nejdřív zbělá a bolest spouští chlad.

Pálivá, bodavá bolest, která přetrvává i po odsávání nebo vystřeluje hluboko do prsu, v mnoha ženách vyvolá podezření na kvasinky. A opravdu: kvasinka, nejčastěji Candida, může postihnout bradavky. Typická je růžová, lesklá nebo šupinatá bradavka, svědění a bolest, která je silnější, než by odpovídalo vzhledu kůže.

Pro soor mluví také bílé povlaky v ústech miminka, úporná plenková vyrážka nebo antibiotika, která jsi nedávno dostala ty nebo tvoje miminko. Přesto je na místě opatrnost s rychlou diagnózou kvasinek: odborníci se neshodují, jak často za podobnou bolestí Candida skutečně stojí. Hodně podobně se může projevovat i špatně padnoucí nástavec, příliš silný tah nebo vazospasmus.

Diagnózu si proto nech potvrdit lékařem — pro tebe u gynekologa nebo praktického lékaře, pro miminko u pediatra. Pokud jde o soor, léčíte se oba zároveň, obvykle mastí na bradavky pro tebe a gelem nebo suspenzí do úst pro miminko, i když potíže má jen jeden z vás. Jinak si kvasinku budete předávat sem a tam. Nepodávej miminku ústní gel na vlastní pěst: některé mikonazolové gely jsou kvůli riziku dušení schválené až od 4 měsíců. Mimochodem, zbytky mléka v pusince lze setřít čistou vlhkou látkou, povlaky při sooru ne. Části odsávačky v té době po každém odsávání čistěte obzvlášť pečlivě a v ordinaci se zeptej, jestli má smysl i další vyvařování.

• Mléčný puchýřek: Malý světlý bod nebo puchýřek přímo na bradavce, který při odsávání píchá. Nepíchej ho jehlou. Poraní to kůži a může to zhoršit zánět pod ním. Pokud sám nezmizí, může ti lékař předepsat protizánětlivý krém slučitelný s kojením.

• Ekzém: Zarudlá, šupinatá, svědivá nebo mokvající kůže na bradavce a dvorci může být reakcí na krémy, vložky do podprsenky, prací prostředky nebo vůně. Vynech vše nové. Ekzém, který je jen na jedné straně a týdny se nehojí, by měl vždy vidět lékař.

• Přeplněný prs: Když se v prsu tvoří víc mléka, než je potřeba, tupě tlačí nebo ostře píchá, jakmile je hodně plný, a často protéká. Další odsávání to zhoršuje, protože si tím říkáš o ještě víc mléka. V takové situaci odsávej jen místo jednoho krmení nebo když je prs před spaním nepříjemně napjatý — a jen do úlevy.

Pokud tě ale prs bolí hluboko uvnitř, aniž bys zvenku něco viděla, a nic z tohohle nesedí, řekni to také lékaři. I to může mít příčiny, které se dají léčit.

Když si nejsi jistá, odkud bolest přichází, zapisuj si to dva až tři dny. Zní to jako práce navíc, ale často je to nejrychlejší cesta k příčině. U každého odsávání si poznamenej:

• čas a odstup od předchozího odsávání,

• stranu, velikost nástavce a stupeň tahu,

• jak dlouho jsi odsávala a kolik mléka bylo,

• kdy to bolelo — při přisátí, celou dobu nebo až potom — a jak silně, na škále od 0 do 10,

• jak bradavka potom vypadala: normálně, bílá, fialová, oteklá nebo odřená.

Často se rychle ukáže vzorec. Bolí jen levá strana, i když používáš na obou stranách stejný nástavec? Zhoršuje se to po dlouhých pauzách? Pálí to hlavně, když je ti zima? Na to stačí papír vedle odsávačky. Každé odsávání si ale můžeš zapsat i do Moonsleep — množství i stranu — a do poznámky přidat velikost nástavce a sílu bolesti. Když pak sedíš v ordinaci, prostě ukážeš hotový přehled místo toho, abys všechno lovila z paměti.

Když to bolí, napadne tě přestat. Jenže náhlé ukončení odsávání nechá prs příliš naplnit a může podpořit městnání i zánět. Lepší je hledat příčinu, upravit režim a podle potřeby dočasně odstříkávat rukou. Pokud chceš skončit úplně, ubírej jednotlivá odsávání postupně.

Pomoc můžeš získat i bez porodní asistentky. Tvůj gynekolog nebo praktický lékař může zhodnotit a léčit zánět, soor i vazospasmus. V lékárně seženeš léky proti bolesti vhodné při kojení a často i příslušenství nebo půjčení odsávačky. Pokud z lékařských důvodů potřebuješ elektrickou odsávačku — a to zahrnuje i výrazně poraněné bradavky — poraď se s lékařem, jak ji získat (víc v otázkách níže).

Pokud máš porodní asistentku nebo se dovoláš laktační poradkyni, třeba dobrovolné poradkyni pro kojení, nech ji, ať se na tvoje odsávání podívá. Druhý pár očí často hned pozná, jestli nástavec sedí. A když nikdo není po ruce: i s kroky v tomto článku se dá zvládnout opravdu hodně.

A pokud cítíš, že tě odsávání psychicky hodně zatěžuje, že se každého odsávání bojíš nebo se několik dní cítíš sklesle, řekni to také v ordinaci. Patří to k léčbě úplně stejně jako poraněná bradavka.

A na závěr, protože mezi odsávačkou, lahvičkou a hodinami to snadno zapadne: právě teď pro svoje dítě děláš opravdu hodně, často několikrát denně i v noci. Může to být náročné. Bolet to ale nemusí. Odsávání bez bolesti není luxus, ale cíl.